Nedvědi - Souhvězdí jisker (2011)
Souhvězdí jisker; Rodiče; Mušketýři; Bardi; Máme jen sebe; Žaneta; Ne; Ovčák a kovář; Hřej, hřej; Hop hop; Kamarád z Ruska; Ria Mey; Lena; Spravedlivé; Vzpomínám si; Vagóny
Celkový čas: 49 minut
Universal Music 2011
Říkám si, že už jsem tu dlouho nerozebíral žádný odpad. Rozepisuju se tu o věcech, které bych vám rád doporučil, ale žádné varování. Poslechnout si například něco z poslední produkce Jakuba Smolíka jsem stále nenašel odvahu a musím vzdát ten největší hold a obdiv lidem, kteří jsou ochotni si poslechnout například výtvor Michala Davida, aby mohli předložit svým čtenářům sofistikovanou a výstižnou recenzi.
Před časem jsem zaznamenal, že vyšlo nové album bratří Nedvědů. To by mohlo být ono! Obětuji se!, řek jsem si s děsivou vzpomínkou na přechozí dílo Honzy Nedvěda ... počkejte, pokusím se vám dohledat můj komentář k recenzi na FolkTime ...
Gerlant - Re: Nedvědárium na pokračování 20.12.2007 09:21:00 Tak jsem vcera sebral vsechnu odvahu a pustil se s novym Nedvedem do boje. Honza vyhral. Asi po 20 minutach me definitivne dorazil svejma "cu--ráckejma písnickama" (opravdu je to tak "zazpivany"!!!). Do te doby jsem vzdoroval jen diky uchazejici hudbe a peknym aranzim. Nechapu proc na tomhle muzikanti, kterych si jinak vazim, vubec ztraceli cas. Hlasovy projev pana Nedveda je otresny a texty jeste horsi. (A to nemam zadny odpor k pisnickam s krestanskym podtextem) |
Takto jsem okomentoval v roce 2007 Honzovo album Ta noc, kdy mi vyšlo slunce. Souhvězdí jisker je na tom lépe. Doposlouchal jsem ho. Dvakrát.
Nejdřív několik faktů: Společná deska Bratrů Nedvědů po 15 letech! Jako doprovodná skupina Monogram + Luboš Novotný na dobro, Petr Kocman a Vojta Nedvěd na kytary nebo Jarda Petrásek na bicí. Tj., opět velmi silné zázemí muzikantů, jichž si velmi vážím. Proč by do toho šli, kdyby to bylo TAK špatné? Ale to jsem si říkal i v roce 2007. Kůli penězům? Z úcty k tomu, co bratři dokázali v minulém století?
Nedá se upřít, že Souhvězdí jisker má dobrý rozjezd. Jednoduché a místy dokonce chytlavé melodie, tulácká poetika nebo naivní romantika v textech je jen vyjímečně rušena biblickými tématy a nedvědovskými životními moudry, vkusné a slušivé aranže na jakémsi pomezí trempsko-country-bluegrassových žánrů. Jen ten Honza se ve zpěvu nezlepšil, ale tentokrát měl ve studiu někdo dostatek soudnosti, aby ty nejhorší kixy a problémy s výslovností nechal přezpívat nebo nějak "zamázl".
Postupem času však začíná přibývat kolovrátkových melodií a nedvědovské filosofie z hlavy, o které po letech drbů, rozhovorů a veřejných vystoupení, nemám valné mínění. A po písni Kamarád z ruska, která by měla snad reflektovat určité události v české historii (což je pro Nedvědy věc netypická) jsem se až do konce desky, poněkud hystericky, smál. Pokud by smích mluvil, tenhle by říkal: Jestli tohle myslí někdo opravdu vážně, měli mu už dávno sebrat občanku a zakázat veřejné projevy. A přitom než se začne v písni Kamarád z Ruska zpívat, slibuje zajímavé hudební vybočení z koncepce alba v tom dobrém slova smyslu.
Asi tak to má být, tak to chce Búh i když nechcem to my
vždyť láska je nejvíc, láska je pravda, ať v lásce jdou dny
Leno, Leno, máš dost vyhuleno, na ostrově láska, kde vše je lidské a krásné a mravné když mravní jsou nemravové, jež jsou tím, kým vždy byli. Tu tudu tu tudu tu tudu tuc - Hej - Tu tudu tu tudu tu tudu TUC! Vzpomínám si myšlenky mé letí jak šíp, já pana prezidenta miloval. TUC! Vzpomínám si jak jsme kdysi nadávali, když jeli z ÚV KS v limuzínách. TUC! (to byl rokovej nářez v podání pokérovanýho drsňáka Honzy Nedvěda).
No, teď jsem i já klesl na dno a přiznávám že tohle už bylo trošku trapné. Ale za tu zaujatost si stejně může Honza Nedvěd sám tím, jaký obrázek o sobě předkládá veřejnosti. Nebylo to tak vždy, ještě v první třetině devadesátých let jsem měl jeho písničky upřímě rád a dodnes neváhám a mnohé z nich rád zahraju u ohně aniž bych dostal kopřivku.
Ten divný odstavec, to byl převyprávěný závěr alba bratří Nedvědů Souhvězdí jisker. Poslední bilanční Vagóny s drobnými pokusy o vtipnou sebekritiku rozhodně nic nespraví.
Vlastně to nebylo hrozné jak jsem se obával, přesto - už nikdy více.
P.S.: Pokud někdy někdo způsobí, že začnu nenávidět Boha, bude to Honza Nedvěd a ty jeho rádoby pobožné kecy.