Křídla orlů Dvojitýho Worla sice vyšlo už na sklonku roku 2010, ale do širšího povědomí těch několika fanoušků country se dostalo až v roce 2011. On je ten Dvojitej Worel vůbec spíš takovej fénix než orel. Pravidelně se rozpadá v šedý popel a zase se rodí již od roku 2000. Za ty léta nasbíral do šuplíku asi třicítku písní nahraných v různých sestavách po českých studíích. 16 z nich vychází nyní na albu Dám ti křídla orlů.

Srdcem superskupiny Double Eagle jsou tři velké osobnosti známé z jiných skupin a projektů. Tonda Kny (kapelník Fešáků, kteří se mimochodem nikdy nebáli jít až na hranu, a někdy i za ní, vkusu typického českého country posluchače a jsou tak jedinou známější českou kapelou, která u nás čas od času dělá(lala) osvětu v žánru americké country), Pavel Kaiser (Taxmeni, kteří se moderní country taky nevyhýbají, bohužel inklinují k mně nelibému militarycountry a Netto - další skupina, která se pokušela do našich končin přinést osvětu country, ale i když měla dobře našlápnuto, tak nakonec stejně uhynula) no a Petr Kocman (Greenhorns, sólo, velký milovník a průkopník tohoto žánru u nás). Tito pánové jsou samozřejmě zárukou kvality. Nebylo tedy pochyb, že to bude stát za to a od chvíle kdy jsem zjistil, že je dlouhohrající album orlů v distribuci až do chvíle, kdy jsem placku strčil do přehrávače, jsem byl jak na trní. Pak víc jak hodinu v rauši.

Album startuje hitem Láska je past který na sebe upozornil už v roce 2002 v novácké Čundr country show poté, co vyšel na singlu Dvojitej Worel 2001. V roce 2008 ho Petr Kocman zařadil do playlistu svého sólového alba Crazy Man (zřejmě v obavě, že Dvojitej Worel jen tak nevzlétne). Nyní se písni dostalo cti votvíráku. Nemusí být vždy dobré začínat největším hitem, v tomto případě se však obavy z vystřílené munice nepotvrdily. V nabitých 60 minutách nás čekají především svižné songy proložené sem tam nějakým ploužáčkem. Zpívají nám na střídačku Petr Kocman a Pavel Kaiser, občas nějaký host. V nejsilnější písni alba Hej pane, nebe je zlatý i Tonda Kny. V aranžích dominují akustické a elektrické kytary (Kny, Kocman) a klávesy (Zdeněk Hradecký), rytmice pak vládne úderný Martin Melničenko. Za nevýraznou, ale přesnou baskytarou stojí Pavel Kaiser.

Aranže budou z velké části dílem Tondy Kny a musím říct, dobrá práce, ale ... Vím že to nešlo udělat jinak. Písně se rodily postupně 10 let, netočilo se album s nějakou koncepcí, jedná se spíše o jakési Best Of songů natáčených sporadicky z bolestivého nedostatku moderní country u nás. Ale 60 minut bez nějaké zajímavosti, nějakého vybočení z mantinelů, to není dobré.

Ač je celé album velmi ovlivněné zahraničními vzory, nenajdeme na něm jednou převzatou skladbu. Skvělá muzika je až na vyjímky dílem Tondy Kny, texty pak porůznu sebrané od těch lepších žánrových textařů. Čímž jsme se dostali k další drobné vadě na kráse.

Country nikdy nemělo za úkol reflektovat aktuální společenskou situaci, to je údělem folku, ale občas nějaké rýpnutí není na škodu. Při rozjímání nad texty v country si vždycky vzpomenu, co říkal Ray Charles. "Miluji country pro ty úžasné příběhy v textech". Na křídlech orlů jsou texty čistě lyrické rýmovačky, rádoby životní moudra o soužití, lásce, pití, toulání, ... Ne, nejsou to žádné patetické žvásty, ale nic co by vás posadilo na zadek a utkvělo vám v hlavě. Žádné dobrodružství ostřílených hrdinů, ušmudlaných nádražáků, potetovaných motorkářů, křehkých krasavic.

Na křídla orlů ale nelze hledět krtiticky. Dvojitej Worel má totiž k uzoufání malou konkurenci. Takže je prostě nejlepší.

Nezaprdění fanoušci country, přeji šťastnou Cestu.